Počátky kongregace

Naše kongregace vznikla roku 1846 v Moravské Třebové. O několik let později se k ní připojila také skupina františkánských terciářek z Přerova. Její původní název „Školské sestry III.řádu sv. Františka pod ochranou Neposkvrněného Početí Panny Marie“ byl v r. 1923 změněn na „Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka z Assisi“.(1)

Naše spiritualita je vyjádřena slovem SMÍR. Za své františkánské dědictví pokládáme lásku sv.Františka k „Bohu – Lásce, která není milována.“ Jako základní prvky našeho života chápeme snahu o ustavičné spojení s Eucharistií, v níž se nejdokonaleji uskutečňuje smíření a vedení Panny Marie, kterou uctíváme zvláště v tajemství Neposkvrněného početí. Ona je pro nás vzor smířeného člověka a člověka ve službě smíru.

Činnost sester se rozvíjela postupně jako odpověď na potřeby doby a na základě místních poměrů. Naše kongregace byla založena jako školská a v této oblasti svoji činnost rozvíjela od počátku až do 2.světové války, kdy německá okupační vláda zrušila církevní školství.

prerov-vV našem mateřinci v Přerově na Šířavě po 1.sv. válce vedly sestry klášterní měšťanskou školu, mateřskou, obecnou a hudební školu, učily domácí nauky, vedly kurzy šití a vaření a vyučovaly náboženství. R.1926 zřídily kongregační rodinnou školu a od školního r.1931/32 byl v mateřinci otevřen ústav pro vzdělávání učitelek mateřských škol.(2) Ale r.1942 zde byly všechny školy zrušeny okupační vládou. Sestry se také věnovaly tiskovému apoštolátu ve své edici SMÍR, zvláště v letech 1928-48. Od r.1924 začaly vést v naší zemi Sdružení smírných obětí (katolických křesťanů, kteří z lásky zasvěcují svůj každodenní život Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu na smír). V letech 1946-48 zde probíhal kurz pro pastorační sestry, jehož ředitelem byl pan biskup František Tomášek.

moravska-trebova-vV Moravské Třebové vedly sestry penzionát pro dívky, obchodní, rodinnou a hudební školu a mateřskou školku. Od r.1929 byly sestry zapojeny do organizace pro soukromé katolické školy. Za okupace připadla M.Třebové do zabraného území v Sudetech a r.1939 byly zrušeny všechny školy vedené řeholními sestrami v Sudetských zemích. R.1941 byl zrušen penzionát a zakázáno jakékoliv soukromé vyučování.

Ve Šternberku po převratu r.1918 byly sestry nuceny přijmout do kláštera městskou školu. R.1920 zřídily v ústavě internát pro výchovu dětí mentálně postižených s trojtřídní pomocnou školou. ŠternberkR.1928 založily ústav pro vzdělání vychovatelek s vyučovací německou řečí. R.1939 byla zrušena jako všechny soukromé školy v Sudetech. Zůstala jim jen výchova mentálně postižených dětí, která byla r.1940 přeložena státní správou ze Šternberka do Dobřan u Plzně, odkud se sestry vrátily zpět po roce 1945.

V Uherském Brodě(3) byl od začátku zřízen sirotčinec (dětský domov), později soukromá dvoutřídní obecná škola, škola ručních prací a mateřská škola.
Krátce působily sestry ve Fryštáku na obecné a měšťanské škole, později v domě vedly jen mateřskou školu a pracovnu pro dívky; podobně působily v malých filiálkách Třebčíně, Zašové, Ždánicích, Hanušovicích, Budišově.

frystak-1-v frystak-2-v frystak-3-v Uherský Brod
Zašová Budišov Budišov

Na Slovensku od r.1919 na žádost spišského biskupa naše kongregace převzala vyučování v mateřském slovenském jazyce na obecné a měšťanské škole v Levoči. Přitom sestry otevřely učitelský ústav a r.1928 při něm zřídily také ústav pro vzdělání učitelek a učitelek domácích nauk. R.1920 převzaly i druhý biskupský dívčí ústav ve Spišských Vlaších. Ujaly se tam sirotčince a vedení obecné dívčí školy. R.1942 založily filiálku v Zakamenném na Oravě, kde vyučovaly dívky na obecné škole. Po roce 1945 pro nepříznivé politické poměry byly sestry nuceny ze Slovenska odejít.

zakamenne-v spisske-vlachy-v levoca-v

Od r.1928 se kongregace ujala správy poutního domu na Svatém Hostýně. Téhož roku také vedení exercičního domu v Hlučíně. Po roce 1945 sestry začínaly samy s obnovami dívek a pořádáním náboženských kursů o prázdninách a svátcích na Sv. Hostýně a ve Šternberku.

Hlučín Diváky Svatý Hostýn

Další oblast, ve které sestry pracovaly byla ošetřovatelská, zdravotní a duchovní péče. Tu vykonávaly v Divákách a Uherském Brodě již od r.1893.
Ošetřovatelství se věnovaly od r.1932 také naše sestry v misiích, a to u malomocných v Mahaice v Britské Guayaně v Jižní Americe. Odtud byly pro nepříznivé okolnosti odvolány, ale již r. 1936 zahájily misijní činnost v Estonsku v Pobaltí. Tam zpočátku působily jako učitelky v mateřské školce a v soukromé charitní službě jako ambulantní ošetřovatelky.

guayana-1-v guayana-2-v guayana-3-v tartu-v

A od r.1940 pracovaly dvě sestry na klinice při universitě Gustava Adolfa v Tartu v Estonsku tehdejšího SSSR (Svazu sovětských socialistických republik).

Za německé okupace, kdy byly naše školy zrušeny, bylo v listopadu 1942 v Přerově 15 sester nasazeno v Přerovské městské nemocnici na infekční oddělení, od října 1943 zde byla zřízena naše samostatná filiálka. Po válce už v Okresní nemocnici v Přerově sestry zůstaly na infekčním a dětském oddělení. V Moravské Třebové byl za 2.sv. války sestrám svěřen chudobinec (domov důchodců).

Od r. 1929 se začaly zapojovat do charitní činnosti a pastorační výpomoci. Za války od r.1940 se sestry věnovaly ošetřovatelské službě v rodinách na periferii v Brně a od r.1941 pracovaly sestry kongregace ve službách farní charity a věnovaly se duchovní péči především přípravou na svátosti a vyučováním náboženství. Rozvíjely činnost na městských periferiích v Horní Krči, Brně a Olomouci. Soustavné charitní a apoštolátní práci se sestry později věnovaly také v Prostějově.(4)

Brno Prostějov Dolní Krč

POZNÁMKY:
1 – Název zaregistrovaný od 1.1.1994 v rejstříku právnických osob: Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka; od 18.3.2002 Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka z Assisi.
2 – V r.1939 byly okupační vládou zrušeny všechny první ročníky učitelských ústavů. Protože úředně nebyl ústav zrušen, otevřely po válce sestry opět I.ročník ve šk. r.1945/46.
3 – Sloužil jako kongregační dům pro nejstarší sestry.
4 – Zpracováno podle výkazů činnosti kongregace od r.1929-49 a Dějin Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka z Assisi, I.díl. s.137-187 (dál DK1).