Začátky kongregace

Naše kongregace vznikla roku 1856 sloučením dvou skupin františkánských terciářek z Moravské Třebové a z Přerova. Její původní název „Školské sestry III.řádu sv. Františka pod ochranou Neposkvrněného Početí Panny Marie“ byl v r. 1923 změněn na „Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka z Assisi“.1
Naše spiritualita je vyjádřena slovem SMÍR. Za své františkánské dědictví pokládáme lásku sv.Františka k „Bohu – Lásce, která není milována.“ Jako základní prvky našeho života chápeme snahu o ustavičné spojení s Eucharistií, v níž se nejdokonaleji uskutečňuje smíření a vedení Panny Marie, kterou uctíváme zvláště v tajemství Neposkvrněného početí. Ona je pro nás vzor smířeného člověka a člověka ve službě smíru.

Činnost sester se rozvíjela postupně jako odpověď na potřeby doby a na základě místních poměrů. Naše kongregace byla založena jako školská a v této oblasti svoji činnost rozvíjela od počátku až do 2.světové války, kdy německá okupační vláda zrušila církevní školství.

Přerov V našem mateřinci v Přerově na Šířavě po 1.sv. válce vedly sestry klášterní měšťanskou školu, mateřskou, obecnou a hudební školu, učily domácí nauky, vedly kurzy šití a vaření a vyučovaly náboženství. R.1926 zřídily kongregační rodinnou školu a od školního r.1931/32 byl v mateřinci otevřen ústav pro vzdělávání učitelek mateřských škol.2 Ale r.1942 zde byly všechny školy zrušeny okupační vládou. Sestry se také věnovaly tiskovému apoštolátu ve své edici SMÍR, zvláště v letech 1928-48. Od r.1924 začaly vést v naší zemi Sdružení smírných obětí (katolických křesťanů, kteří z lásky zasvěcují svůj každodenní život Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu na smír). V letech 1946-48 zde probíhal kurz pro pastorační sestry, jehož ředitelem byl pan biskup František Tomášek.

V Moravské Třebové Moravská Třebovávedly sestry penzionát pro dívky, obchodní, rodinnou a hudební školu a mateřskou školku. Od r.1929 byly sestry zapojeny do organizace pro soukromé katolické školy. Za okupace připadla M.Třebové do zabraného území v Sudetách a r.1939 byly zrušeny všechny školy vedené řeholními sestrami v Sudetských zemích. R.1941 byl zrušen penzionát a zakázáno jakékoliv soukromé vyučování.

Šternberk Ve Šternberku po převratu r.1918 byly sestry nuceny přijmout do kláštera městskou školu. R.1920 zřídily v ústavě internát pro výchovu dětí mentálně postižených s trojtřídní pomocnou školou. R.1928 založily ústav pro vzdělání vychovatelek s vyučovací německou řečí. R.1939 byla zrušena jako všechny soukromé školy v Sudetách. Zůstala jim jen výchova mentálně postižených dětí, která byla r.1940 přeložena státní správou ze Šternberka do Dobřan u Plzně, odkud se sestry vrátily zpět po roce 1945.
Uherský Brod V Uherském Brodě3 byl od začátku zřízen sirotčinec (dětský domov), později soukromá dvoutřídní obecná škola, škola ručních prací a mateřská škola.
Krátce působily sestry ve Fryštáku na obecné a měšťanské škole, později v domě vedly jen mateřskou školu a pracovnu pro dívky; podobně působily v malých filiálkách Třebčíně, Zašové, Ždánicích, Hanušovicích, Budišově.
Fryšták Fryšták Fryšták
Zašová Budišov Budišov

Na Slovensku od r.1919 na žádost spišského biskupa naše kongregace převzala vyučování v mateřském slovenském jazyce na obecné a měšťanské škole v Levoči. Přitom sestry otevřely učitelský ústav a r.1928 při něm zřídily také ústav pro vzdělání učitelek a učitelek domácích nauk. R.1920 převzaly i druhý biskupský dívčí ústav ve Spišských Vlaších. Ujaly se tam sirotčince a vedení obecné dívčí školy. R.1942 založily filiálku v Zakamenném na Oravě, kde vyučovaly dívky na obecné škole. Po roce 1945 pro nepříznivé politické poměry byly sestry nuceny ze Slovenska odejít.
Zakamenné Levoča Spišské Vlachy

Od r.1928 se kongregace ujala správy poutního domu na Svatém Hostýně. Téhož roku také vedení exercičního domu v Hlučíně. Po roce 1945 sestry začínaly samy s obnovami dívek a pořádáním náboženských kursů o prázdninách a svátcích na Sv. Hostýně a ve Šternberku.
Hlučín Svatý Hostýn Diváky
Další oblast, ve které sestry pracovaly byla ošetřovatelská, zdravotní a duchovní péče. Tu vykonávaly v Divákách a Uherském Brodě již od r.1893.
Ošetřovatelství se věnovaly od r.1932 také naše sestry v misiích, a to u malomocných v Mahaice v Britské Guayaně v Jižní Americe. Odtud byly pro nepříznivé okolnosti odvolány, ale již r. 1936 zahájily misijní činnost v Estonsku v Pobaltí. Tam zpočátku působily jako učitelky v mateřské školce a v soukromé charitní službě jako ambulantní ošetřovatelky.
Guayana Guayana Guayana
A od r.1940 pracovaly dvě sestry na klinice Tartupři universitě Gustava Adolfa v Tatru v Estonsku tehdejšího SSSR (Svazu sovětských socialistických republik).

Za německé okupace, kdy byly naše školy zrušeny, bylo v listopadu 1942 v Přerově 15 sester nasazeno v Přerovské městské nemocnici na infekční oddělení, od října 1943 zde byla zřízena naše samostatná filiálka. Po válce už v Okresní nemocnici v Přerově sestry zůstaly na infekčním a dětském oddělení. V Moravské Třebové byl za 2.sv. války sestrám svěřen chudobinec (domov důchodců).
Od r. 1929 se začaly zapojovat do charitní činnosti a pastorační výpomoci. Za války od r.1940 se sestry věnovaly ošetřovatelské službě v rodinách na periferii v Brně a od r.1941 pracovaly sestry kongregace ve službách farní charity a věnovaly se duchovní péči především přípravou na svátosti a vyučováním náboženství. Rozvíjely činnost na městských periferiích v Horní Krči, Brně a Olomouci. Soustavné charitní a apoštolátní práci se sestry později věnovaly také v Prostějově.4
Brno Dolní Krč Prostějov


POZNÁMKY:
1 - Název zaregistrovaný od 1.1.1994 v rejstříku právnických osob: Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka; od 18.3.2002 Kongregace Sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka z Assisi.
2 - V r.1939 byly okupační vládou zrušeny všechny první ročníky učitelských ústavů. Protože úředně nebyl ústav zrušen, otevřely po válce sestry opět I.ročník ve šk. r.1945/46.
3 - Sloužil jako kongregační dům pro nejstarší sestry.
4 - Zpracováno podle výkazů činnosti kongregace od r.1929-49 a Dějin Kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III.řádu sv.Františka z Assisi, I.díl. s.137-187 (dál DK1).